DAR SVĚTLA

ASKAL

______________________________________________

Kéž i Vám přispěje moudrost dávných věků

k porozumění tajů přírody, vesmíru.

Kéž Vás provází pokora a úcta k již stvořenému.

 

"...Hodně lidí v dnešní době přijímá s nelibostí slovo Bůh. Přesto všichni víme, že existuje něco úžasného, většího, než jsme my sami. Je jedno, jestli pro svoji potřebu hledáte slova jako univerzum, moudrost, láska… I já se musela „poprat“ při zaznamenání channelingu se svým postojem k tvůrci této knihy. Možná vám pomůže to, co pomohlo mně. Představte si, že jste rodičem velké skupiny dětí. Máte neomezené bohatství a moc splnit jim jakékoli přání. Vidíte chyby, které dělají, ale nezasáhnete (chybami se učí). Strádají, lopotí se, nemají práci ani peníze. Rádi byste dali cokoli, aby byly šťastné, jsou to přece vaše děti. Ale ony nevidí vaši nataženou ruku. A když už konečně nabízenou pomoc přijmou, ani nepoděkují. Máte vše a chcete se podělit, není s kým. Jste sami. Bohatí, ale sami. Dokážete si představit jak velký a sám je Bůh? Je v nás a my ho nechceme vidět. Vše, co nám dal, vše, co kolem sebe máme, je jeho dílem! Církev a její přístup k nám lidem degradovala v mnoha myslích slovo Bůh. Sama za sebe říkám: „Kdyby nebyl už nikdo na světě, kdo by chtěl Bohu poděkovat za vše, co nejen tady na Zemi máme… Já nikdy děkovat nepřestanu.“ Při psaní této knihy jsem pochopila, jak obrovská je síla Lásky. Jak obrovská je síla, která vše stvořila. Jak nikdy nemůže zlo porazit lásku. Jak velký je Bůh a jak ohromnou úctu a lásku pociťuji. Boha nepoznáme rozumem, ale srdcem. A."

 

PŘEVTĚLENÁ KAPKA

Oj, oj, dostala

jsem tělo

Dostala jsem - hmota

Dostala jsem úkol

Nahoře už nemohu být

Musím k Zemi

Musím dolů

 

Padám

Letím zrození

Vidím Zemi

Bum!

Přistála jsem

 

Kde to jsem?

Na nějaké rostlině

Co mám vlastně dělat?

Hledám svůj úkol

Zapomněla jsem ho

 

Mám někam jít

Neumím chodit

Něco vymyslet

Neumím myslet

Co mám vlastně

Na Zemi, co dělat?

Snažím se to objevit

Hledám

Nenalézám Čas běží

Začínám si zoufat

 

Náhle cítím teplo

Vyšlo Slunce

Je krásně

Mě ale zabije

Mě vypaří

Volá mě už zpět

Zpět k sobě Nahoru

 

Že bych už splnila svůj úkol?

Ale jaký?

Zklamala jsem

Stávám se párou

Letím vzhůru

Letím smrt

Letím domů

 

Jsem zpět

Jsem nahoře

Byl to jen okamžik

Tam dole na Zemi

Tady už čas zase není

Mým úkolem bylo

Zavlažit tu rostlinku

To mě tam dole

Ale vůbec nenapadlo…!

 

… Odpočinu si

Utříbím zážitky

Srovnám myšlenky

Uklidním se, než

Asi zase spadnu dolů

 

Držte mi palce

Ať příště pochopím víc

Držím palce i vám

A snad jednou všichni

Přestaneme vypadávat z nebe

Kam vlastně kapky patří

 

Nebo ne?